Diamant, nebo briliant? Rozdíl je jednoduchý
Většina lidí to bere jako dvě jména pro totéž, ale každý pojem znamená něco jiného.
Diamant je kámen. Briliant je způsob, jak je kámen vybroušený. Briliantový brus má 57 nebo 58 plošek (faset) rozvržených tak, aby světlo vstoupilo horní ploškou, odrazilo se od spodního kuželu a vyšlo zpátky nahoru.
Každý briliant je tedy diamant, ale ne každý diamant je briliant. Diamant se dá vybrousit i do oválu, kapky nebo do tvaru princess. Do zásnubních prstenů osazuji nejčastěji kulaté brilianty – v damaškové kresbě vypadají nejlépe, protože vzor kovu zůstane kolem kamene vidět.
Podle čeho poznáte kvalitní diamant?
Kvalita se popisuje čtyřmi parametry. Karát je hmotnost, ne velikost. 1 ct = 0,2 g. Na ruce to pak vypadá takto:
| Hmotnost |
Průměr briliantu |
| 0,03 ct |
~2,0 mm |
| 0,10 ct |
~3,0 mm |
| 0,25 ct |
~4,1 mm |
| 0,50 ct |
~5,2 mm |
| 1,00 ct |
~6,5 mm |
Cena přitom roste rychleji než hmotnost – dva kameny 0,25 ct jsou výrazně levnější než jeden půlkarátový.
Čistota říká, kolik má kámen vměstků. Stupnice jde od FL a IF (bez vměstků) až po I (vměstky viditelné okem). U malých kamenů je to parametr, na kterém se dá ušetřit – vměstky v nich pouhým okem nerozeznáte.
Barva se značí od D (bezbarvý) po Z (nažloutlý). V damaškové oceli platí něco, co vám v klenotnictví se zlatem neřeknou: ve stříbrném kovu je nažloutlý odstín vidět víc než ve žlutém zlatě. Proto doporučuju barevné diamanty, které v damaškové oceli více vyniknou.
Brus rozhoduje o tom, jak kámen vypadá. Špatně vybroušený diamant propouští světlo spodem a působí mrtvě, i když má ostatní tři parametry výborné. U briliantů si proto hlídám hlavně tenhle údaj.
Pokud srovnáváte moji cenu s cenou v klenotnictví, rozdíl většinou není v kameni, ale v tom, že u mě platíte kovářskou práci a jeden originální kus.
Diamant s certifikátem jako záruka kvality
Zásnubní prsteny osazuji precizně fasovanými drahokamy – nejčastěji kulatými brilianty vysoké kvality. Ke každému diamantu přikládám certifikát původu, abyste měli jistotu pravosti i špičkového zpracování.
Damašková ocel, nebo bílé zlato?
Většina lidí přijde s tím, že zásnubní prsten má být z bílého zlata. Bílé zlato je ale měkké a má povrchovou úpravu, která se obrušuje. Po pár letech se tak prsten musí nechat znovu rhodiovat. Damašková ocel je výrazně tvrdší a vydrží denní nošení bez údržby. U zlata platíte hlavně za hmotnost kovu, u damašku za ruční práci a za to, že váš prsten je jedinečný.
Jak je kámen v damaškové oceli uchycen?
Kámen se do damaškové oceli usazuje do frézovaného lůžka připraveného na desetinu milimetru.
Pro nošení je to výhoda. Kámen sedí nízko, skoro v rovině s prstenem, a nestojí nad ním jako klasický solitér. Prsten se dá nosit každý den. A protože se ocel pod kamenem neprodírá, lůžko po letech nepovolí – u zlatých prstenů s vysokým fasováním je to nejčastější důvod servisu.
Přizpůsobte si prsten podle sebe
Ať už chcete prsten s diamantem pořídit levně, nebo toužíte po jedinečném prémiovém kousku, rád vám s výběrem pomůžu. Kromě diamantů je možné použít i jiné kameny – safír, rubín nebo granát. A pokud chcete šperk doplnit o osobní detail, vyryju vám do něj datum, jméno nebo vzkaz, který bude mít význam jen pro vás.
U kamenů se liší tvrdost i cena, takže pár praktických poznámek:
- Černý diamant – pravý diamant s neprůhlednou černou barvou. V damaškové oceli funguje výborně, protože kresba kovu je světlá a kámen jí dělá kontrast. Bývá cenově přístupnější než bezbarvý diamant srovnatelné velikosti.
- Safír a rubín – tvrdost 9, denní nošení snesou stejně dobře jako diamant.
- Granát – je měkčí, na prsten na každý den ho doporučuju s rozmyslem.
- Vltavín – řeší se u
